Jedná se o zříceninu jednoho z nejstarších šlechtických hradů . Stojí na místě, které mu musí každý závidět . Nachází v chráněné oblasti parku Hřešihlavy. Hrad byl vybudován na skalnatém ostrohu jehož strmé svahy spadají do vod Berounky a ústí Brodeslavského potoka . Výhled za 64 000 dolarů, jak by řekl Jan Werich. Nad rozpadlými zdmi by leckoho mohlo napadnout, že tu chátrají po staletí ,ale to je omyl. Kresba z roku 1795 ještě zachycuje Krašov v plné síle. Je z ní patrné, že Krašov se v té době spíše podobal pohodlnému baroknímu zámku, než ke gotickému hradu. Jeho minulost je však velmi dlouhá. Hrad byl založen kolem roku 1232 Jetřichem z rodu Hroznatů. Do poloviny 14 .stol. byl v držení pánů z Krašova. V 15 stol. a na počátku 16 stol. byl majetkem Kolovratů V 16 stol. byl přestavěn na renesanční zámek italskou rodinou Miseroniů. Od poloviny 17.stol. se stal Krašov majetkem plaského kláštera. Plaští cisterciáci mu pak pod vedením opata Tyttla dali pohodlnou barokní podobu. V roce 1785 Josef II. vyhlásil mnišským řádům tvrdý boj. Klášter byl zrušen, jako mnoho dalších a řeholníci museli odejít. Byl vydán příkaz hrad rozbořit,/aby se v něm neusídlili loupežníci/ a zachovalý kámen byl odvezen na nedaleký dvůr Rohy. Co zbylo, směli si rozebrat sedláci z okolí Po zrušení kláštera v roce 1785 hrad rychle zpustl. Okolo roku 1800 byl již zříceninou a hrad byl programově rozstřílen. Jeho trosky se změnily v kamenolom. Naštěstí přišlo osvícené 20.stol. a na zříceninu se vydali na výlet sokolové z nedalekých Kožlan. Výlety se sem pořádaly znovu a znovu V roce 1931 byl v Kralovicích založen Spolek na záchranu Krašova, který vyhlásil sbírku a v roce 1937 hrad koupil. Spolek od té doby o hrad pečoval, což obnášelo stovky a tisíce hodin dobrovolnické práce. Z půvabů hradu se dnes těší vodáci, trempové, turisté, kteří si dopřávají romantiku hradu a výhled za těch 64 000 dolarů. V jarním období jsou skaliska vyzdobená žlutými trsy kvetoucí tařice. Zřícenina je ve správě Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov.
Taxmeni :
zamkněte bránu a zavřete dům,
loukou táhne dým.
Vzduch vám dá ránu,prospívá snům.
Vítr jemně pohrává si s ním.
Celý kraj je naším bytem
a vůbec nám nechybí dům.
Na řece máme prám,ten patří nám
a našim krásným víkendům……..
