Přírodní park Radeč leží na rozhraní Brdské a Křivoklátské vrchoviny. Jedná se zalesněný skalnatý hřeben s několika vrcholy, který je cca 3 km dlouhý. V jeho východní části, na skalním ostrohu se nachází místo, které je označeno jako Hrad. Ten tady opravdu stával a dříve byl označován za hrad Mitrvald. Prof. Durdík ve své encyklopedii z roku 1999 uvádí na tomto místě stavbu jako Hrad na Radči. Není divu že zdejší členitá skaliska posloužila kdysi dávno jako základ pro jeho stavbu. Hrad pravděpodobně představoval opěrný bod, který zajišťoval severní okraj rožmberské Strašické domény a okolních nalezišť železné rudy. Archeologické nálezy potvrdily existenci jeho vzniku, který je datován do14 .stol. V roce 1652 je podle urbáře z roku 1652 uváděn jako pustý. Archeologické průzkumy zmiňují:“ V severovýchodní části skály stála pravděpodobně věž /snad zděná s dřevěnou nástavbou/ Na západní straně byl prostor hradu chráněn příkopem. Předhradí bylo pravděpodobně opevněno palisádou.“ Odměnou za výstup k hradu je nádherný výhled ze skalnaté vyhlídky, v této atraktivní lokalitě radečských lesů. Toto místo je uváděno jako místo se energetickým nábojem.
Poblíž lovecké chaty ,která se nachází mezi pozůstatky bývalého Hradu na Radči a vrcholem Brna, jsou viditelné příkopy, které jsou v některých místech zpevněny kamennými zídkami. Nejedná se o žádné dávnověké obranné opevnění, ale o zbytky po těžbě železné rudy, která se zde v 19 stol. těžila a odvážela se do nedalekého Holoubkova, kde byla v místních železárnách zpracovávána.
A to už docházíme k dalšímu z vrcholů PP Radče a tím je vrch Brno. Zde se nachází v n. v. 718 železobetonová telekomunikační věž ,která zde byla postavena koncem 60 let minulého století. Poblíž ní se nachází trámové torzo bývalé trigonometrické věže. Tyto věže se stavěly ještě v době rakousko-uherského mocnářství .Z trigonometrické věže na Brně bylo zaměřováno do 7 směrů- byly odtud vyměřovány přesné stabilní katastry. Takže tento vrch patřil mezi nejdůležitější body této sítě v Čechách. Pokud se ale neprováděla nějaká revizní zaměřování, kterých by bylo zapotřebí, tak byly zeměměřiči málo využívány. Vedle věže stál patník a vedle něj kámen s latinským nápisem, který podával vysvětlení funkce věže. Měřické věže postupně chátraly, trouchnivěly a nakonec se rozpadly. Tato věž nesloužila pouze zeměměřičům, ale také výletníkům. Když po žebříku vystoupali nad koruny stromů, tak se jim otevřel krásný pohled do okolí. Pochopitelně později byl výstup na rozpadající se věž nebezpečný. Klub českých turistů už koncem 19. stol .začal usilovat o to, aby na Brnu byla postavena pořádná rozhledna. Tehdejší majitel lesů Colloredo Mansfeld bohužel nedal k této stavbě souhlas. Telekomunikační věž není veřejnosti přístupná. Dnes už je většina vysílacích středisek bez jakékoliv obsluhy Jsou řízeny centrálním řízením. Tento objekt patrně nebude vyjímkou.
V PP Radeč se nachází ještě další skalní útvary a mezi skvosty těchto útvarů patří Bílá skála. Je to skalní útvar o několika patrech, přesto na samotný vrchol je přístup pohodlný. Vrcholovou část tvoří plošina ze které jsou výhledy směrem na Břasy a Radnicko.
Cesta z Holoubkova na Radeč byla jednou z prvních čtyř turistických tras, které vyznačil klub ČT v roce 1889 z iniciativy učitele J. Lega z Holoubkova
Na Radeč se dá vystoupat ze Lhoty pod Radčem po značené TZ, nebo také je hezká procházka k vrcholu z vesničky Těškov
Brontosauři :
Posvátný je mi každý ráno,
když ze sna budí se šumící les.
A když se zvedám s písničkou známou
a přezky chřestí o skalnatou mez …..
